Tančili. Pohybovali se ze strany na stranu, jejich nohy proklouzávaly jedna pod druhou, až se vám hlava motala. Vdechovali jste nozdrami atmosféru a cítili jste, jak je hustá a vy nedýcháte.
Svinul si ji blíže k hrudi jako malou křehkou panenku. Tančili pomalu a jemně, ona mu hlavu položila na hrud a poslouchala bušení jeho srdce, jak kdyby to byl její taneční rytmus.
"Miluji tě," zašeptal a aniž se na ni podíval, usmála se a ten pocit mu stačil. Byla jeho. Roztáhl paže a ona se jediným pohybem jako rozvinujíce se poupě od něj odvinula. Bušilo jí srdce a cítila v podpaží, jak se potí.
"Když se směješ," pustil její ruku a oběma rukama si chytl hlavu, "myslím, že se zblázním. Směješ se jako bohyně a já se nad tím zvukem míním zbláznit." Zadíval se směrem k zemi, ale když si všiml, že se k němu pomalým krokem blíží, ostražitě sleduje jeho kroky, podíval se na ni a konečky prstů se jemně dotkl jejích rukou. Opatrně.
"Jsi blázen," zašeptala.
"Ano, jsem blázen. Až donedávna jsem neodhalil to, jak jsi jedinečná a jak si tvou krásu, půvab, chytrost a důvtip a šílenost nezasloužím. Nezasloužím si tvé polibky, kterými mě obdarováváš každé ráno. Nezasloužím si tvé zajímavé příběhy, jež téměř každé ráno vyprávíš u snídaně. Nezasloužím si tvůj úsměv, který na mě vzhlíží jako nějaký dar." Odmlčel se.
"Prosím," zanaříkala.
Slzy se mu valily po tvářích jako vodopády a ruce se mu třásly. "Tento svět si nezaslouží vlastnit takovou krásu."
Vytáhl z kapsy u saka malý revolver, zamířil a stiskl poušť. Dvakrát.
Teď se zamyslete. Chránil svět, chránil krásu nebo chránil ji?
Žádné komentáře:
Okomentovat